Jeff the killer / 1.část

21. srpna 2017 v 23:03 | ticcichristine
// Jeff the killer - podle mého asi nejznámější creepypasta. Stejně jako LJ bude rozdělen asi do tří částí jelikož je to neskutečně dlouhý příběh. Enjoy! x)

Výňatek článku z místních novin:

HRŮZNÝ NEZNÁMÝ VRAH STÁLE NA SVOBODĚ

I po týdnech nevysvětlitelných vražd masový vrah stále uniká a je na svobodě. Byl však nalezen svědek, mladý chlapec který přežil útok onoho vraha a statečně nám vypověděl jeho příběh.


,,Měl jsem špatný sen a vzbudil jsem se asi v polovině noci," řekl chlapec. ,,A viděl jsem, že okno je z nějakého důvodu otevřené, ačkoli jsem si myslel že jsem ho zavíral než jsem šel do postele. Tak jsem vstal a okno jsem ještě jednou zavřel. Poté jsem si jednoduše zalezl zpátky do peřin a snažil se znovu usnout. V ten moment jsem začal mít divný pocit, jako že mě někdo nebo něco sleduje. Když jsem vzhlédl, skoro jsem vyskočil z postele. Tam, v malém proužku světla pronikajícího skrz mé závěsy, jsem zahlédl pár očí. Nebyly to normální oči - byly temné a hrůzostrašné. Byly lemované černě a naprosto mě vyděsily. Pak jsem viděl jeho ústa. Příšerný úsměv od ucha k uchu ze kterého se mi zježil každý chlup na těle. Ta postava tam stála a pozorovala mě. konečně po době, která se zdála nekonečná, to řekl. Jednoduchou frázi, ale řekl to stylem jakým může promluvit jen někdo šílený." Chlapec se na moment odmlčel než pokračoval.

,,Řekl: "JDI SPÁT!". Já jsem zaječel, což ho poštvalo proti mně. Vytáhl nůž a zamířil mi na srdce. Skočil na mojí postel. Bojoval jsem s ním; kopal jsem, mlátil jsem a různě jsem se kroutil jak jsem se ho snažil ze sebe dostat. V ten moment vtrhl do mého pokoje otec. Vrah hodil nožem a trefil mého otce do ramene. Pravděpodobně by otce zabil, kdyby někdo ze sousedů nezavolal policii. Ti zaparkovali a vyběhli k naším dveřím. Muž se otočil a utekl dolů chodbou. Zaslechl jsem zvuk, jako když se rozbíjí okno. Jak jsem vyšel z pokoje, viděl jsem jak okno, vedoucí do zadní části domu, je rozbité. Vykoukl jsem abych ho viděl mizet v dáli. Mohu vám říct, nikdy nezapomenu na ten obličej. Ty chladné, ďábelské oči a psychopatický úsměv. Už to nikdy nedostanu z hlavy."

Policie stále pátrá po tomto muži. Pokud byste viděli někoho, kdo odpovídá popisu z příběhu, prosím obraťte se co nejrychleji na nejbližší policejní stanici.



Jeff a jeho rodina se přistěhovali do nového sousedství. Jeho otec byl v práci povýšen a tak si usmysleli, že bude skvělé bydlet v jednom z těch "lepších" sousedství. Jeff a jeho bratr Liu si nemohli stěžovat. Nový, lepší dům. No není to úžasné? Když donosili věci, jeden ze sousedů se za nimi přišel podívat.

,,Ahoj." Řekla. ,,Mé jméno je Barbara a bydlím v domě naproti přes ulici. Dobře, tak jen jsem se vám chtěla představit a také vám představit svého syna." Otočila se a zavolala na svého syna. ,,Billy, tohle jsou naši noví sousedi!" Billy řekl ahoj a odběhl si hrát zpět na dvorek.

,,Dobře," řekla Jeffova matka, ,,Já jsem Margaret, tohle je můj manžel Peter a naši dva synové, Jeff a Liu." Každý z nich se představil a Barbara je poté pozvala na narozeninovou oslavu jejich syna. Jeff a Liu už se chystali odmítnout, když jejich matka řekla, že s radostí. Když Jeff a jeho rodina dovybalili, Jeff přešel za svou matkou.

,,Mami, proč jsi nás pozvala na narozeninovou párty nějakého dítěte? Pokud sis nevšimla, já nejsem žádné hloupé děcko."

,,Jeffe," řekla jeho matka, ,,Právě jsme se sem přistěhovali. Měl by jsi ukázat že chceš trochu trávit čas se svými sousedy. A teď, na tu párty půjdeš a to je moje konečné slovo." Jeff začal mluvit, ale zastavil sám sebe - věděl že s tím už stejně nemůže nic udělat. Kdykoliv jeho matka něco řekla, byla to konečná. Odešel do svého pokoje a hodil s sebou na postel. Ležel tu a zíral na strop, když náhle ucítil takový zvláštní pocit. Ne ani tak bolest, jako spíš... prostě divný pocit. Zamítl to jako nějaký náhodný pocit. Slyšel jak matka na něj zezdola volá aby si zašel pro věci, a tak se zvedl a šel.

Dalšího dne, Jeff sešel dolů do kuchyně aby se nasnídal a připravil do školy. Jak tu tak seděl a jedl snídani, znovu se ho zmocnil ten divný pocit. Tentokrát to bylo silnější. Dalo mu to lehké škubnutí bolesti, ale opět to zamítl. Když on a Liu dojedli svou snídani, vyšli z domu na autobusovou zastávku. Seděli tady a čekali na autobus když náhle, z čista jasna, kolem nich přeskočilo nějaké dítě na skateboardu, jen pár palců od jejich klínů. Oba dva uskočili vzad. ,,Hej, co to sakra?!"

Dítě přistálo a otočilo se k nim. Vykopl svůj skateboard a chytil ho do rukou. Vypadalo, že je mu tak dvanáct - o rok mladší než Jeff. Měl na sobě Aeropostale tričko a roztrhané modré džíny.

,,,No no no. Vypadá to, že tu máme nějaké nové maso." Náhle se objevila dvě další děcka. Jedno bylo extrémně vyhublé a to druhé naopak obrovské. ,,Dobře, vzhledem k tomu že jste tu noví, rád bych vám nás představil. Tady ten, to je Kieth [kíf]." Jeff a Liu pohlédli na vyhublé dítě. Měl ospalý/znavený obličej a dalo se předpokládat, že to bude jen jakýsi poskok. ,,A tenhle je Troy." Pohlédli na tlusťocha. Byla to taková hora sádla.

,,A já," řeklo první dítě, ,,jsem Randy. A teď, pro všechna děcka z tohohle sousedství platí, že dávají malou cenu za jízdné, jestli víš co tím myslím." Liu se postavil, připraven praštit to dítě a smazat mu tak z obličeje ten spokojený výraz, když jeden z jeho kamarádů na něj vytáhl nůž. ,,Ts ts ts, myslel jsem, že bude více spolupracovat, ale vypadá to že to budeme muset vzít tou horší cestou." Děcko přešlo k Liuovi a vzalo mu z kkapsy peněženku. Jeffa znovu naplnil ten pocit. Nyní, byl opravdu silný; bylo to, jako když uvnitř něj vzplane oheň. Stoupl si, ale Liu mu dlaní pokynul aby zůstal sedět. Jeff ho ignoroval a přešel k dítěti.

,,Poslouchej ty malý sráči, vrať mi bratrovo peněženku, nebo jinak.." Randy si dal peněženku do kapsy a vytáhl jeho vlastní nůž.

,,Oh? A co s tím tak asi uděláš?" Jen co dokončil větu, Jeff praštil to děcko přímo do nosu. Jak si Randy sahal na obličej, Jeff popadl jeho zápěstí a zlomil jej. Randy zaječel a Jeff vzal nůž z jeho ruky. Troy a Keith se hnali k Jeffovi, ale Jeff byl příliš rychlý. Shodil Randyho na zem. Keith se ho snažil dostat, ale Jeff se vyhnul a pobodal Kietha do paže. Keith upustil jeho nůž a padl s křikem na zem. Troy se k němu přihnal, ale Jeff už nepotřeboval nůž. Stačilo Troye praštit pěstí přímo do žaludku a Troy se skácel k zemi. Jak spadl, začal se dávit. Liu nemohl dělat nic než jen ohromeně zírat na Jeffa.

,,Jeffe, jak jsi...?" Bylo vše na co se zmohl. Viděli, jak přijíždí autobus a věděli, že by byli obviněni za vše, tak začali utíkat tak rychle jak jen mohli. Jak běželi, ohlédli se a viděli, jak řidič autobusu vyběhl a přihnal se k oné partičce. Jak Jeff a Liu doběhli do školy, neopovažovali se o tom někomu říct. Vše co dělali bylo že seděli a poslouchali. Liu si o tom všem myslel, že Jeff prostě jen zbil partičku děcek. Jeff ale věděl že za tím bylo víc. Bylo to něco děsivého.

Jak se ho zmocnil ten pocit, cítil, jak moc silné to bylo, dost na to, aby někoho velmi zranil. Nelíbilo se mu jak to zní, ale nemohl si pomoct a cítil se šťastný. Cítil jak ten zvláštní pocit mizí a neobjevil se už po zbytek školy. Dokonce i když šel potom domů, kolem té autobusové zastávky s myšlenkou, že už asi nikdy v životě nepojede autobusem, cítil se šťastný. Když přišel domů a jeho rodiče se ho zeptali jaký byl den, řekl se zlověstným podtónem: ,,Byl to překrásný den." Dalšího rána, slyšel zaklepání na vchodových dveřích. Sešel dolů aby našel dva policisty stojící mezi dveřmi. Jeho matka se na Jeffa otočila s naštvaným výrazem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama