The origin of Laughing Jack/Laughing Jackův původ (3.část)

8. července 2017 v 16:46 | ticcichristine
// Třetí a poslední část původu LJ. Enjoy! x)

Následující noc, Laughing Jack sledoval zamaskovaného Isaaca Grossmana, jak stoupá po schodech, nese s sebou velký pytel s jeho nejnovějším hostem, který se uvnitř zuřivě zmítal. Pohodil pytel na jeho mučící postel, z pytle se vyvalil velmi vyděšený malý chlapec s roubíkem v ústech, asi kolem pěti nebo šesti let. Isaac rychle odvázal chlapci ze zápěstí provaz a, držíc ho na posteli, znovu obvaz přivázal k nohám postele. Slzy nekonečně stékaly po chlapcově bezradné tváři, jak Isaac začal vykládat své nářadí na svůj pracovní stůl. Isaac uchopil do ruky pár zrezivělých kleští a aniž by mrhal časem, uchopil zrezivělýma kleštěma nehet na chlapcovo pravém ukazováčku a pevně nehet stiskl. Chlapcovi se rozšířily oči jak začal mumlat skrze roubík v ústech, aby ho Isaac nechal jít. Isaac se samolibě usmál mezitím co ohnul nůžky dozadu, čímž bolestivě vypáčil chlapcův nehet.

Chlapec zakřičel přes roubík, když se jeho tělo svíjjelo v bolestné agónii na dřevěných prknech postele, jeho prst krvácel. Isaac se poté přesunul na prostředníček, kde opět pevně vypáčil i tento chlapcův nehet. Ještě jednou nůžkami škubl, ale tentokrát se nehet odtrhl jen napůl. Chlapec ječel bolestí, jak po jeho prstech stékala krev a prsty samotné mu v bolesti cukaly. Svíráním druhé poloviny nehtu, Isaac tedy znovu škubl. Nehet se urval, ale vzal s sebou i spoustu kůže. Dokonce i Isaac byl mírně znechucen tímto bolestivým pohledem, na rozdíl od Laughing Jacka který se skřehotavě smál při pohledu na zábavnou show, kterou pozoroval ze své zaprášené krabičky.

Isaac se obrátil k pracovní desce a vyměnil kleště za veliké, železné kladivo. Poté si to namířil k chlapcovým nohám, kde jednou rukou přidržel levou nohu. Isaac vyzvedl kladivo vysoko nad hlavu, malý chlapec se zalykal slzami a prosil o odpuštění skrz jeho špinavý roubík, ale Isaac silně udeřil kladivem do chlapcovi čéšky, čímž rozdrtil chlapcovu kost na maličké úlomky s hlasitým KŘUP! Dítě se svíjelo bolestí, pronikavý křik byl tlumen zašpiněným, hadrovým roubíkem.

Jak chlapec zápasil s intenzivní bolestí, Isaac odložil kladívko na spodní část dřevěné postele a ještě jednou se otočil ke svému pracovnímu stolu, kde se vybavil velkým ostrým nožem. Bez otálení začal vyřezávat slova NEPOUŽITELNÝ ČERV do chlapcovi chvějící se hrudi. Když skončil, chlapec byl sotva při vědomí. Isaac se naklonil a pošeptal mu do ucha: ,,Tohle se stane zlobivým dětem které dělají hnusné pošklebky na ostatní..." Dětské oči se zaplnily slzami naposledy když se Isaac rozhodl odříznout kůži z chlapcova obličeje, ale k Isaacovu překvapení se chlapec stále držel při životě. Zohavený chlapec jen zíral na Isaaca jeho kulatýma očima, které zaplavovaly Isaacovo černé srdce nenávistí a zuřivostí. ,,DOKONCE I BEZ XICHTU JSI STÁLE JENOM HNUSNÁ MALÁ SRAČKA!" Zařval Isaac jak zvedl z dolní části postele odložené kladivo a začal s ním třískat do ubohého chlapcova tělíčka.

Mlátil dál a dál, dokud nezbylo nic než rozškubané maso, zaplavované rudou tekutou krví, která se mísila s vytékajícím mozkem. Z druhé strany pokoje, Laughing Jack radostně sledoval velké finále, které báječně splnilo všechna jeho očekávání.

Další Isaacův host byla stará slepá žena, která byla do jeho domu pozvána na čaj. Zabralo jí necelých pět inut než zjistila, že křeslo, na kterém je usazená, je vytvořené z lidských ostatků a dalších šest minut najít schody, ze kterých se ale s křikem zřítila. Isaac se rozhodl ukončit krutý vtip tím, že párátkem vypíchl ženě oči. Po tomto si přivedl malou dívku, kterou přinutil spolykat rozbité sklo, než použil její břicho jako boxovací pytel. Jak šly týdny, více a více nešťastných duší se ocitlo v podkrovní místnosti Isaaca. Čím více se Grossmanova duše stávala zlejší a sadističtější, Jackova povaha se tím také měnila, mezitím co on tiše hnil ve staré, zaprášené krabičce... Až do jedné studené, prosincové noci.

Zrezivělé šrouby, které držely poličku s harampádím a zapomenutými věcmi, se uvolnily a vše spadlo na podlahu. Isaac, jež byl dole, zaslechl hlasité bouchnutí a rozhodl se ihned podívat do svého pokoje. Přešel od zkrvavené podlahy přímo k spadlé polici, kde se prohrabal rozbitými tretkami, když tu náhle objevil krabičku Jack-v-krabičce z jeho dětství. Isaac sotva poznal malou, zaprášenou a odřenou krabičku. Poté, nejspíše z nostalgie, začal pomalu točit kličkou.

Hrozivá falešná melodie Pop Goes The Weasel vycházela ze staré dřevěné krabičky a když píseň dosahovala konce, Isaac tiše zazpíval spolu s melodií poslední slova: ,,Pop Goes The Weasel..." Vršek krabičky se otevřel,, ale nic se nestalo, krabičkka byla prázdná. Isaac očekával až mnoho, a tak teď ohodil krabičku do smetí k ostatním tretkám. Poté co zbytek uklidil, otevřel dveře aby znovu šel dolů, ale byly zaseknuté. Isaac vrazil do dveří, ale ani se nepohnuly. A poté zaslechl jeden z těch nejhrozivějších, chraplavých hlasů, jenž ho volal zpoza jeho zad.

,,IsSaAcCuUu." Isaacovi přeběhl mráz po zádech a vlasy se mu zježily hrůzou. Pomalu se otočil... Naproti němu, vedle pytle s odpadky, stál Laughing Jack z noční můry. Byl kompletně černobílý, jeho mastné vlasy se kroutily všelijakými směry. Ostré rozeklané zuby, jenž zdobily jeho děsivý úšklebek a jeho paže visely dolů, jako nějaké hadrové panence s dlouhými prsty, které se téměř dotýkaly podlahy.

Poté promluvil znovu hlasem, který mi ztuhl krev v žilách. Byl to ten chraplavý, krutý klaunský hlas. ,,Jak krásné je to být znovu volný... Chyběl jsem ti, Isaacu?"

Isaac byl paralyzován strachem. ,,A-ale... Myslel jsem, že nejsi skutečný... Žes byl... SMYŠLENÝ!" Vykoktal Isaac. Jack mu odpověděl zdlouhavým, uši trhajícím, krákavým smíchem.

,,HAHAHAH, ale jistě že jsem zcela skutečný, dítě... Ve skutečnosti, čekal jsem velmi dlouhou dobu na to, až tento den konečně přijde... Kdy si budu moci hrát se svým nejlepším přítelem na celý život. Naposledy!" Než mohl Isaac odpovědět, Jackovi dlouhé paže se natáhly přes pokoj a omotaly Isaacovy paže.

Zvrhlý klaun si ho k sobě začal přitahovat, aby ho mohl dát na Isaacovu vlastní mučící postel, mezitím se snažil všelijak zarývat nehty do podlahy, aby ho Jack neodtáhl. Ignorujíc překážky, Jack pohotově popadl čtyři, tři palce velké, hřebíky z pracovního stolu a zatloukl je přímo skrze Isaacovy dlaně a chodidla, čímž ho přitloukl k dřevěné posteli. Isaac zavrčel bolestí a křikl na svého věznitele, ,,NAAAH, JDI DO HAJZLU! DEBILNÍ KLAUNSKÁ ZRŮDO!"

Laughing Jack se jen zahihňal, jak Isaacovu hlavu pevně držel na místě. ,,Pokud nemůžeš říct něco hezkého, tak neříkej raději vůbec nic!" Jack strčil jeho dlouhé, zkřivené prsty do Isaacovy pusy, pevně uchopil jeho jazyk a zatáhl jak nejvíc bylo možné. Poté jazyk pustil zpátky a sebral ze stolu velký ostrý nůž, kterým začal pomalu odkrajovat z úst Isaacův jazyk. Když tak dokonal, Isaacova pusa se začala ihned plnit spoustou krve. Jack na to zareagoval tak, že strčil do Isaacova krku kovovou trubičku skrz kterou mohl Isaac dýchat. V ten moment byl Isaac v nesnesitelných bolestech, zavřel proto oči, aby se už dál nemusel dívat na ty hrůzy, které byly na jeho těle prováděny.

,,Ale no tak, to nebude zábava když se nebudeš dívat!" Řekl Laughing Jack hravě, ale Isaac držel své oči pevně zavřené. Laughing Jack si povzdechl. ,,Jak je libo." Jack otevřel násilím Isaacovi jedno oko. Natáhl svou dlouhou ruku na pracovní stůl, kde sebral malý kovový háček na ryby, jenž byl na desce položen. Pomalu ostrou hranou propíchl Isaacovo oční víčko a spojil jej s obočím, které také propích skrz na skrz. Jack totéž opakoval i s druhým okem, aby se ujistil že Isaacovi opravdu žádná část z jeho zábavné show neuteče. Laughing Jack potté vzal stajný nůž, se kterým odřízl Isaacovi kus jazyka a začal mu s ním odřezávat rty. Když mu odřezal dolní i horní ret, naskytl se tak pohled na Isaacovi zuby a dásně, ničím nechráněné.

,,Zdá se, že sis je už nějakou dobu nečistil." Zachechtal se Jack sám pro sebe, jak se vracel a znovu vzal kladívko. Isaac se neúspěšně snažil zamumlat o slitování, ale z jeho úst vyšlo jen chraptivé zasténání. Jack zdvihl kladívko do vzduchu a se zvráceným úsměvem švihl kladívkem. Ozvalo se hlasité KŘACH jak kladivo narazilo do Isaacových zubů, které se roztříštily jako křehká keramika. Jack vyl smíchy, ještě když strhl z Isaaca triko, které měl na sobě. Vybral si ten nejostřejší nůž a rozřízl Isaaca přes celou hruď až po břicho. Isaac chrčel nesnesitelnou bolestí, když černobílé monstrum zahákklo své dlouhé prsty pod Isaacovu kůži na hrudi, stahující ji nazpět jak vykonával svou hrůzostrašnou, brutální pitvu.

Zaprvé, Jack začal vyjímat Isaacovi střeva z těla, se stejným nadšením s jakým kouzelník vytahuje ze své kapsy dlouhý provazec různobarevných kapesníků. Poté, co ušmikl kousek střeva, Jack utěsnil jeden konec a na druhý přiložil své chladné černé rty, kterými začal střevo nafukovat. Když bylo hotovo, vytvořil z nafouklého střeva balonek ve tvaru pudla. Poté s hlasitým zachechtáním poznamenal: ,,Dokážu udělat i žirafu!" Isaac setrvával v bolesti a šoku, jak ten morbidní klaun položil s úsměvem své dílo vedle Isaacovy hlavy.

Jako další trik, Laughing Jack sttrčil ruku hluboko skrz Isaacovu dutinu břišní, až nakonec vytáhl jednu jeho ledvinu. Držíc ji v ruce, otočil se Jack ke svému připoutanému kamarádovi a s pokrčením ramen konstatoval: ,,Inu, ledviny nejou až tak můj šálek čaje." S tím zahodil orgán za sebe a viděl, že Isaac už pomalu umírá.

,,To už jsi unavený? Ale proč, teprve se blížíme k velkému finále!" Řekl Laughing Jack a vytáhl velkou injekční stříkačku naplněnou adrenalinem. ,,Tohle tě teprve nabudí!" Vykřikl Jack, zapíchl injekci do Isaacovy sítnice a vstříkl mu látku do pravého očního důlku. Jack vrtěl a kroutil injekční stříkačkou víc a víc do oční bulvy svého starého kamaráda na hraní a Isaac s neskutečnou bolestí cítil, jak se mu špička injekční stříkačky zabodává do důlku. Se šíleným smíchem, Jack vytáhl stříkačku a spolu s ní i Isaacovo oko. Isaacovo oko nyní viselo pouze na chabém očním nervu, jak se houpalo na Isaacově tváři.

Jack se ušklíbl. ,,Nyní, když mám tvou plnou pozornost..." Zákeřný klaun svým dlouhým křivým ukazovákem prodloubnul díru v Isaacově žaludku. Poté páral znovu skrz celý hrudník, ústa rozevřená v širokém úsměvu. Během pár sekund, proud malých švábů se plazil z klaunova hrdla, hrnoucí se do Isaacova otevřeného hrudníku, plnícího ho spoustou nechutných lezoucích brouků. Jeho žaludek se začal nafukovat, jak bylo přeplněné brouky, kteří si začali cestu ven hledat nahoru hrdlem z úst či nosní dutiny.

Isaaca dělilo od smrti jen velmi málo, když si jeho věznitel k němu přiklekl a pošeptal mu do ucha: ,,Bylo to bombastické, dítě, ale vypadá to že náš společný čas se blíží ke konci. Netřeba však ronit slzy, protože plánuji své kamaradství šířit se všemi opuštěnými dětmi po celém světě!" A s tímto, Laughing Jack strčil dlaň do Isaacovy hrudi a vytáhl stále tlukoucí srdce.

Jak jeho život vyprchával na dřevěné posteli, Isaacovi proběhl před očima celý život. Viděl matku, otce, internátní školu, jeho oběti a poslední věc, která mu proběhla myslí, byl jeden velmi speciálnní dárek k Vánocům, když se jednoho dne jako malý probudil a našel u nohou postele nádherně malovanou, ručně vyřezávanou krabičku která obsahovala jeho prvního přítele vůbec...

Říká se, že když poté policie o týdny později na Štědrý Den našla znětvořené, hnijící tělo Isaaca Grossmana, že i když jeho tvář byla příšerně zohyzdněná, jeho výraz působil... Šťastně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama